Obaly od potravin, zbytky z vaření, nesnědené jídlo… Odpadů v domácnosti vzniká dnes a denně opravdu velké množství. Není proto divu, že food waste, neboli plýtvání jídlem, představuje palčivý problém. Celosvětově vyprodukuje každý člověk průměrně 74 kg potravinového odpadu ročně. Jak se tomuto plýtvání vyhnout a produkovat odpadu co nejméně?
Obsah
Šetrný přístup začíná už při nákupu
Asi vás nepřekvapí, že chceme-li snížit množství vyprodukovaných obalových odpadů, a tím i naši uhlíkovou stopu, měli bychom přistupovat rozumně a s rozmyslem už k samotnému nakupování potravin.
A není třeba nijak extrémně měnit své dosavadní zvyklosti, nebo dokonce přestat nakupovat – i malé změny v našem chování mohou přispět k dosažení velkých cílů. Jak na to?
- Začít můžete třeba tak, že až půjdete příště nakupovat, zkuste do obchodu vyrazit namísto s jednorázovou plastovou taškou, kterou si mnoho z nás kupuje při nákupech, s opakovaně použitelnou taškou.
- Stejně tak při nákupech ovoce a zeleniny je lepší kupovat tyto produkty nebalené, a nepoužívat nabízené plastové sáčky. Namísto nich si můžeme přinést své vlastní opakovaně použitelné sáčky.
- Máte-li velkou spotřebu některých produktů, nebo nakupujete pro vícečlennou rodinu, kupte místo několika malých objemů rovnou větší rodinné balení – a ušetříte tak hned několik obalů.
- Zavítat můžete také do bezobalových prodejen, kde vám naváží potraviny do vašich vlastních nádob.
- A upřednostňovat byste měli nakupování přímo u lokálních výrobců či farmářů – mimo jiné tím šetříte i uhlíkovou stopu.
Udělejte si nákupní seznam na delší dobu
Při samotném nákupu bychom ale kromě zohlednění obalového odpadu měli také přemýšlet nad množstvím zboží, které nakupujeme.
Jak už bylo totiž zmíněno výše, zbytečně plýtváme potravinami – mnohdy nakupujeme či vaříme víc, než zvládneme spotřebovat a potraviny či zbytky jídel pak zbytečně vyhazujeme.
Navíc značně zanedbáváme třídění biologicky odbouratelného odpadu – mnozí dokonce ani nevědí, co patří do bioodpadu a do jakých sběrných nádob jej vhazovat…
Chceme-li vyprodukovat bioodpadu co nejméně, měli bychom si důkladně naplánovat nákupní seznam, a to na základě jídelníčku, který si připravíme třeba na týden dopředu.
To, co nakoupíme, bychom pak měli také správně skladovat, abychom prodloužili trvanlivost daných potravin.
Co se zbytky jídla?
A při jejich zpracování bychom měli pamatovat na to, abychom vyprodukovali co nejméně zbytků. I ty lze s trochou fantazie navíc ještě zpracovat – například můžeme z rýže a zbytků masa od oběda připravit rizoto na večeři, zamrazit zbytky zeleniny či ovoce pro další použití atd. A pokud už nějaký biologicky rozložitelný odpad vyprodukujeme, měli bychom si být dobře vědomi toho, jak třídit bioodpad správně – vhodit ho můžeme buď na kompost, do domácího kompostéru, nebo do sběrné nádoby označené hnědou samolepkou.
Budeme-li se snažit co nejvíce omezit plýtvání jídlem, jakož i minimalizovat vznik obalového materiálu, prospějeme tím nejen naší peněžence, ale i životnímu prostředí. A to má smysl!
Foto: Pixabay
